Kočkodlaci - Felini

V tomto článku se budeme bavit především o v poslední době velice populárním tématu (nadpřirozena) blízkých, ač dosti odlišných příbuzných (ze stejné kategorie "vnitřních zvířat") kočkodlacích neboli felinech.

Tak asi začnu tím, že tzv. "kočkodlaci" jsou většinou méně známí a populární než vlkodlaci a to zřejmě z toho důvodu, že je lidé mezi sebou často zaměňují nebo na ně zkrátka nevěří, protože je vidí tím "filmovým" pohledem, i když by je měli vnímat podobně jako vlkodlaky dnešní doby. Také to ale bude asi proto, že jich je údajně na světě podstatně méně...

O felinech je toho jinak známo poměrně málo...většina lidí tvrdí, že zásadní rozdíl mezi vlkodlakem a kočkodlakem (felinem) je v barvách duhovky (po jejich úmyslné změně). Téma kočkodlaků je v mnoha ohledech poměrně sporné.

Kočkodlactví, pokud se nemýlím stejně jako vlkodlactví rozdělujeme na vrozené a "umělé". Dále však také na tzv. ty, co mají část kočičí duše a ty, co mají část kočičího těla (tedy jsou schopni transformace)... 

Stejně jako vlkodlaci, jsou i kočkodlaci z větší části "lidmi" s kočičí duší - tedy z většiny případů se jedná o kočkodlaky, kteří nejsou schopni transformace do chcete-li kočky. 

Charakteristika

Felini dokáží úmyslně a výrazně rozšířit nebo stáhnout své zornice nezávisle na dostupném osvětlení a zpravidla lépe vidí ve tmě. Barvy očí - tedy duhovky (jejich úmyslné změně) zatím, pokud já vím není přesně určena... Kočkodlaci často vykazují známky trochu "kočičího" chování a stejně jako vlkodlaci i oni mohou mít sklony k vyluzování různých zvuků podobných mňoukání (opravdu věrohodnému či téměř nesrovnatelnému a kočky na něj často reagují), prskání/syčení, kočičímu vrčení nebo se bránit škrábáním atd... S fyzickými schopnostmi jsou na tom údajně oba druhy hodně podobně, ale vlkodlak by určitě "vyhrál" ve výdrži a výšce prahu bolesti. Možná bude trochu rozdíl v obratnosti - felin je o něco obratnější a mrštnější než vlkodlak. Felini jsou podle všeho velice samostatní, nezávislí a můžou být i plaší až samotářští. Z hlediska sportovních disciplín můžou vynikat např. v boulderingu (šplhání po lezecké stěně) a celkově hlavně v postřehových sportech.

V článku pojímajícím o vlkodlacích jsem uváděla, že (cituji): "Každý vlkodlak by měl (tedy asi spíše musí) po určité době (někteří to svedou i bez učení) dokázat takové to, jak já říkám "přecvaknutí" - neboli částečně změnit své lidské myšlení na něčí....těžko říct čí....nějakého zvířete možná (vím, že někteří mohou nesouhlasit, jelikož pořádně zvířecí mysl neznáme, ale "oni" už budou vědět...). Je to zkrátka slovy jen těžko popsatelný akt. Používá se to však jako chceme-li "spouštěč" velké části schopnost!" Prakticky totéž platí pro kočkodlaky, jen to možná pociťují trochu jinak! Přítomnost kočkodlaka nejlépe dokáží rozpoznat kočky a právě ony s nimi mívají zvláštní vztahy... Stejně jako u vlkodlaků, potenciální kočičí kořist (hlavně hlodavci) může být s kočkodlaky více ve stresu a vykazuje známky strachu...                                                                   

Údajně na feliny síla úplňku nepůsobí tak intenzivně a snadněji dokáží jeho účinkům odolat*. Jinak ale platí pravidla podobná jako u vlkodlaků - s blížícím se úplňkem schopnosti většinou sílí. Většinou píši, protože jsem slyšela i o případech, kdy tomu bylo právě naopak a to samé se zatměním (novoluním). 

A jak se stát kočkodlakem v případě, že se jím (zdánlivě) nenarodíte? Stejně jako v případě vlkodlaka existují případy, kdy se z vás zkrátka jednoho dne (většinou ve dnech různých významných dat) stane kočkodlak (tento případ se objevuje nejčastěji v 15-16 letech. Jak jsem již zmiňovala, je to vzácné a navíc si myslím, že se tento případ zařazuje jako kočkodlactví vrozené.  

To by bylo ke kočkodlakům (felinům) pro tento článek vše... Samozřejmě můžete na toto téma, stejně jako na každé jiné uvedené na webu vždy psát do komentářů své názory, typy atd. 

* Celé to působení úplňku není tak, jako ve filmech a knihách (člověk by se musel doslova připoutat k topení, aby někoho nezabil). Některé potíže jsou sice podobné, ale nikdy (pokud opravdu netrpíte klinickou lykantropií) ne v takové míře a intenzitě...